Pracující těhotné ženy by měly mít od dubna příštího roku nárok na novou dávku těhotenské. Kromě toho se má zavést i těhotenské stipendium pro studentky. Vláda po zapracování několika technických připomínek souhlasí s návrhem novely zákona o sociálním pojištění z dílny koaličních poslanců OĽaNO. Definitivně má o něm rozhodnout Národní rada (NR) SR na aktuální schůzi. Na Slovensku se má zavést nový druh nemocenské dávky – těhotenské, kterou má vyplácet Sociální pojišťovna (SP). „Jejím účelem je zajištění příjmu na úhradu zvýšených výdajů spojených s těhotenstvím, jakými jsou například strava, ošacení, zdravotní péče a jiné,“ přiblížili poslanci v předkládací zprávě k novele. Poistenkyňa má mít nárok na těhotenské, pokud v posledních dvou letech před začátkem 27. týdne před předpokládaným dnem porodu určeného lékařem byla nemocensky pojištěna nejméně 270 dní. Nárok na těhotenské vzniká iv období přerušení nemocenského pojištění zaměstnance z důvodu čerpání rodičovské dovolené, či povinného nemocenského pojištění samostatně výdělečně činné osoby, která má nárok na rodičovský příspěvek a nevykonává činnost. Těhotenské se má poskytovat za dny. Výška těhotenského má být 15% denního vyměřovacího základu. Nemá být přitom nižší než 10% maximálního denního vyměřovacího základu, co bude v roce 2021 při 30-denním měsíci představovat 215,50 eura.
Nárok na těhotenské ve výši 200 eur mají mít i policistky a profesionální vojákyně. „Policistka a profesionální vojákyni vzniká nárok na těhotenské od počátku 27. týdne před očekávaným dnem porodu určeným lékařem a zaniká dnem skončení těhotenství,“ navrhují poslanci.
Pro studentky středních a vysokých škol se má také zavést těhotenské stipendium, které se má vyplácet z prostředků státního rozpočtu. Dostávat ho také mají od 27. týdne před předpokládaným dnem porodu a jeho výška má být 200 eur měsíčně, vláda by však nařízením mohla stanovit i jinou výšku.
O přiznání tohoto stipendia rozhoduje rektor vysoké školy, nebo pokud to stanoví statut vysoké školy, rozhoduje děkan fakulty. V případě středoškolaček má rozhodovat ředitel školy.
Od 1. července letošního roku se dá požádat o dávku v nezaměstnanosti hned při evidenci na úřadech práce, sociálních věcí a rodiny. Připomíná to Sociální pojišťovna (SP) s tím, že druhým způsobem je vyžádání přímo na její pobočce. „SP upozorňuje, že pokud si uplatníte nárok na dávku v nezaměstnanosti jako součást žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na příslušném úřadu práce, sociálních věcí a rodiny, není nutné duplicitně podat žádost o tuto dávku iv SP,“ zdůraznil Marian Skotka z oboru komunikace s veřejností. Údaje v žádosti totiž úřad práce neprodleně elektronicky poskytne SP. Kontakt žadatele o dávku se SP tedy není zapotřebí, výjimkou je pouze to, pokud klient pracoval v zahraničí.
„Pobočka SP je povinna rozhodnout o nároku na dávku v nezaměstnanosti nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení, přičemž za den zahájení řízení se považuje ten, kdy byla žádost o dávku doručena SP, bez ohledu na to, zda jste si nárok uplatnili přímo v SP nebo na úřadu práce, sociálních věcí a rodiny, jako součást žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, „shrnul Skotka s tím, že to znamená, že zákonná lhůta pobočky na rozhodnutí o dávce v nezaměstnanosti nezačíná dnem zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, sociálních věcí a rodiny, resp. ode dne ukončení zaměstnání, ale až dnem doručení žádosti o tuto dávku SP.
„SP ujišťuje veřejnost, že její zaměstnanci dělají vše proto, aby byly nároky žadatelů o dávku v nezaměstnanosti posouzeny a vyplaceny co nejdříve, protože v mimořádném čase pandemie klienti často řeší složité životní situace,“ dodal Skotka. V určitých případech však celková lhůta rozhodnutí o nároku nezávisí od pojišťovny, neboť pro posouzení nároku jsou potřebné i podklady pojištěnce od bývalých zaměstnavatelů, resp. od příslušné instituce členského státu
Bližší informace o dávce v nezaměstnanosti se nacházejí na internetové stránce Sociální pojišťovny v záložce Dávka v nezaměstnanosti a Dávka v nezaměstnanosti a Evropská unie.
Organizace školního roku v předškolních zařízeních – mateřských školách – nezná pojem prázdniny. Organizace školního roku v předškolních zařízeních – mateřských školách – nezná pojem prázdniny. Školky mohou být během celého roku uzavřeny pouze na základě rozhodnutí příslušného orgánu – zřizovatele nebo ředitele. Rodičům žáků ve školkách, které jsou v období odpovídajícím zimním prázdninám školáků zavřené rozhodnutím zřizovatele nebo ředitele, proto nárok na ošetřovné trvá iv tomto období. Upozornila na to Sociální pojišťovna.
„To znamená, že pokud příslušný orgán uzavře školku v období, které odpovídá období nastávajících zimních prázdnin školáků, rodiče školkařů v té době nárok na pandemické ošetřovné mít budou,“ vysvětlila pojišťovna.
Co se týče školáky, během krizové situace platí totéž jako u ostatních prázdninách, které spadají do období školního vyučování (1. 9. – 30. 6.). „Pokud před zahájením se zimních prázdnin bylo přerušeno vyučování ve školách na základě rozhodnutí příslušného orgánu – ministr, zřizovatel, ředitel – tak toto přerušení platí i během prázdnin. Rodiče takových dětí proto mají nárok na ošetřovné i během prázdnin,“ dodala SP.
Pokud si však bude chtít na období prázdnin uplatnit nárok na výplatu ošetřovného rodič dítěte, jehož škola nebyla uzavřena rozhodnutím příslušného orgánu, tak takoví rodiče nárok na pandemické ošetřovné z důvodu péče nemají. „Výjimku tvoří pouze ti, jejichž dítě je v karanténě nebo onemocní a mají o potřebě péče při karanténě nebo potřebě ošetřování při nemoci potvrzení od lékaře,“ uzavřela pojišťovna.
V souvislosti s oznámenými opatřeními při provozu mateřských škol a základních škol od 11. do 18. ledna budou mít rodiče, kteří splní podmínky nárok na pandemické ošetřovné. Informoval o tom specialista komunikace Sociální pojišťovny (SP) Marian Skotka. Na pandemické ošetřovné v zmiňovaném termínu budou mít rodiče, kteří se osobně a celodenně pečují o dítě mladší 11 let, případně do dovršení 18. roku života u dítěte, které je zdravotně těžce postižené. A to v případě, že škola nebo školka, kterou dítě navštěvuje, bude uzavřena na základě rozhodnutí ministra nebo zřizovatele a pokud dítě nebude navštěvovat ani školní klub, protože tehdy není splněna podmínka osobní a celodenní péče.
Další podmínkou pro splnění nároku na pandemické ošetřovné může být osobní a celodenní ošetřování dítěte do dovršení 16. roku života, jehož zdravotní stav na základě potvrzení ošetřujícího lékaře takové ošetřování nezbytně vyžaduje.
Pandemické ošetřovné mohou získat pouze rodiče, kteří nedosahují příjem z činnosti zaměstnance v období péče o dítě, ošetřování dítěte – nárok na pandemické ošetřovné tedy nemají rodiče, kteří vykonávají práci formou domácké práce, čili formou home office, upřesnila pojišťovna.
„V případě, že už vám byl během krizové situace (od 12. března 2020) přiznán nárok na pandemické ošetřovné, novou žádost nepodáváte. Koncem ledna 2021 pošlete pouze čestné prohlášení k žádosti o ošetřovné,“ upozornila Sociální pojišťovna s tím, že prohlášení pojištěnci najdou na portálu elektronických formulářů Sociální pojišťovny.
„V případě, že jste během krizové situace o pandemické ošetřovné ještě nežádali, pošlete žádost o pandemické ošetřovné,“ dodala pojišťovna s tím, že následně koncem ledna je třeba zaslat i čestné prohlášení. Sociální pojišťovna zároveň vyzývá k využívání zmíněných elektronických formulářů. „Urychlete si tak vybavení ošetřovného v Sociální pojišťovně a jeho dřívější vyplacení,“ uzavřela SP.
Pro pandemii nového koronavirus mnozí zaměstnanci pracující za hranicemi, živnostníci či jiné osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) s prací v zahraničí aktuálně vykonávají práci z domova – na Slovensku. Sociální pojišťovna (SP) upozorňuje, že ani při přechodu z práce v jiné zemi na home office v této situaci není třeba řešit otázku sociálního zabezpečení ani změnu státu, v němž je daný zaměstnanec pojištěn na sociální zabezpečení. Informoval o tom specialista komunikace SP Marian Skotka.
„Pokud zaměstnanec nebo OSVČ s bydlištěm na území Slovenska začne vykonávat výdělečnou činnost výlučně z domu, přičemž dosud vykonával výdělečnou činnost výlučně v jiném členském státě EU, není třeba tuto změnu oznámit Sociální pojišťovně,“ zpřesňuje pojišťovna s tím, že zaměstnanec nebo OSVČ zůstává pojištěný na sociální zabezpečení v daném členském státě.
Pokud zaměstnanec nebo OSVČ začne vykonávat výdělečnou činnost z domu, avšak stále pracuje v jiném členském státě EU – například pár dní v měsíci zajede i do sídla firmy – přičemž dosud vykonával výdělečnou činnost výlučně v jiném státě EU, ani tuto změnu netřeba oznámit Sociální pojišťovně . „Čili netřeba žádat Sociální pojišťovnu o tzv. Určení použitelné legislativy. Zaměstnanec nebo OSVČ zůstává pojištěn na sociální zabezpečení v daném členském státě EU,“ vysvětlila SP.
Platí to i pro zaměstnance, kterému vznikne pracovní poměr v jiném členském státě během pandemie nového koronavirus a v důsledku mimořádných opatření momentálně vykonává práci z domu, přičemž podle pracovní smlouvy bude vykonávat výdělečnou činnost výlučně v jiném členském státě EU. Stejně je od vzniku pracovního poměru pojištěn v daném státě.
Avšak tyto a další zvláštní pravidla související s výkonem výdělečné činnosti na území členských států EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska se vztahují výlučně během trvání pandemie, nejdéle do 30. června 2021, upozorňuje Sociální pojišťovna.
Živnostníci začínají dostávat oznámení o nové výši pojistného, zaplatit ho třeba do 8. února. Upozorňuje na to specialistka komunikace Sociální pojišťovny (SP) Jana Hrabková. „Sociální pojišťovna v těchto dnech začíná živnostníkům a ostatním osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) posílat oznámení o nové výši pojistného v souvislosti se změnou minimálního a maximálního vyměřovacího základu od 1. ledna 2021,“ vysvětlila pojišťovna s tím, že živnostníci dostanou spolu 174.957 oznámení buď dopisem prostřednictvím pošty nebo elektronicky, pokud mají zřízenou e-schránku. Poštou bude odeslaných 156.870 oznámení a do e-schránek půjde dalších 18.087.
„Jde o vstřícnou službu Sociální pojišťovny. Nová výše pojistného se od 1. ledna tohoto roku týká 174.724 OSVČ, kterým se mění minimální vyměřovací základ a dalších 233 OSVČ si musí platby upravit pro změnu maximálního vyměřovacího základu,“ poznamenala pojišťovna. Obě skupiny pojištěnců tak budou muset novou výši pojistného poprvé uhradit do 8. února. Sociální pojišťovna jim zároveň doporučuje, aby si nezapomněli včas upravit i platební příkaz v bance.
Jak připomněla SP, nové minimální pojistné pro OSVČ s minimálním vyměřovacím základem bude představovat 180,99 eura měsíčně (v roce 2020 to bylo 167,89 eura). OSVČ s maximálním vyměřovacím základem budou v tomto roce platit pojistné ve výši 2533,98 eura měsíčně (loni to bylo 2350,66 eura)
Další oznámení o výši pojistného bude Sociální pojišťovna živnostníkům a OSVČ posílat už v únoru. Půjde o ty OSVČ, které nepodali daňové přiznání za rok 2019 ve lhůtě do 31. března 2020, ale učinili tak nejpozději do 2. listopadu 2020. „Tímto OSVČ bude vznik, zánik, resp. Trvání povinného sociálního pojištění posuzovat až k 1. únoru 2021, „vysvětlila pojišťovna s tím, že vznik, zánik nebo trvání povinného pojištění OSVČ od 1. února 2021 is určením výšky“ nového „pojistného na základě údajů z daňového přiznání za rok 2019 jim Sociální pojišťovna oznámí do 22. února.
Francouzský daňový úřad již začal od amerických technologických firem vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem, napsal britský list Financial Times. Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň už loni v červenci. Letos v lednu se však Francie se Spojenými státy dohodly na příměří, které mělo zajistit více času na vyřešení celé záležitosti, mimo jiné prostřednictvím rozhovorů v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Na základě příměří Francie odložilo výběr daně a Washington slíbil, že nezavede plánované odvetné cla. Spojené státy ale v červnu přerušili jednání s dalšími zeměmi OECD a nedá se očekávat, že by se do poloviny příštího roku podařilo najít řešení.
„My už nemůžeme čekat. Technologické firmy jsou velkými vítězi pandemie,“ řekl pro deník FT jeden francouzský úředník, o němž však další informace neposkytl. Dodal, že technologické firmy výrazně zvýšily obrat, avšak ani před pandemií neplatili spravedlivé daně. V ostatních dnech dostali od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook.
Washington považuje výběr digitální daně za příklad nekalých obchodních praktik, protože zasáhne převážně americké společnosti. Očekává se, že Spojené státy nyní jako odvetu zavedou slíbená cla na francouzský zboží. Nový spor by tak mohl zhoršit situaci před nástupem nového prezidenta Joea Bidena, který uvedl, že by chtěl diplomatické a obchodní napětí s Evropskou unií urovnat.
Zavedení digitální daně navrhlo nebo již stanovilo několik dalších zemí. Spojené státy v létě oznámili, že kvůli zavedení daně vyšetřují několik zemí a že výsledkem by mohlo být uvalení dalších cel.
Italský antimonopolní úřad v pondělí oznámil, že udělil společnosti Apple pokutu 10 milionů eur za „agresivní a zavádějící“ obchodní praktiky týkající se její telefonů iPhone. Regulační úřad v prohlášení konstatoval, že americký technologický gigant v inzerátech označil některé ze svých iPhonů za vodotěsné aniž by jasně uvedl, že tomu tak je pouze za určitých okolností.
Italský úřad dodal, že společnost Apple se zřekla odpovědnosti tvrzením, že na její telefony se nevztahuje záruka v případě poškození tekutinami. Podvedla tak klienty, kterým nebyla poskytnuta podpora, když byli jejich telefony poškozeny vodou nebo jinými tekutinami.
Současná složitá situace přinesla s sebou řadu dosud nejasných otázek, které výrazně ovlivňují podnikání firem. Slovenská vláda proto navrhuje od ledna změny zákona o dani z příjmů, jakož i zákona o správě daní. Podle dnes platného daňového řádu má poplatník právo požádat správce daně o povolení odkladu jejího placení nebo o její zaplacení ve splátkách. Pokud mu správce vyhoví, musí poplatník zaplatit z dané částky úrok 10 procent ročně. „Předkládaná novela navrhuje od ledna příštího roku snížení úrokové sazby na tři procenta. To by mělo poplatníky motivovat k většímu využití tohoto institutu během současné ekonomické situace. Zároveň se navrhuje, aby se snížená úroková sazba mohla povolit i zpětně ke dni splatnosti daně a aby se použila i na ty odklady a splátky, které byly povoleny před účinností zákona, „vysvětluje Ján Somos, manažer oddělení daňového poradenství EY a certifikovaný daňový poradce.
Covid příspěvky Od jara využívají firmy příspěvky v rámci aktivní politiky práce. Jde například o příspěvky na podporu udržení pracovních míst nebo na podporu udržení zaměstnanců v souvislosti s prohlášením mimořádné situace, nouzového nebo výjimečného stavu. Tyto příspěvky by podle novely měly být osvobozeny od zdanění. „Osvobození se poprvé použije již při podání přiznání po 31. prosinci 2020, t. j. bude se vztahovat i na plnění přijaté během roku 2020, „doplňuje Jan Somos.
Kontrolované zahraniční společnosti Podle návrhu se pravidla pro takové zahraniční společnosti mají od ledna rozšířit i na fyzické osoby, které jsou Slovenské daňovými rezidenty. Jestliže má fyzická osoba příjem z kontrolované zahraniční společnosti, ten se zahrne do jejího zvláštního základu daně ve zdaňovacím období, ve kterém končí zdaňovací období této společnosti. „Znamená to, že se zahrne do základu daně již v momentě potenciálního nároku poplatníka, nikoliv až tehdy, když se mu tento příjem vyplatí,“ říká Jan Somos.
V případě fyzických osob se za kontrolovanou zahraniční společnost bude považovat právnická osoba nebo subjekt se sídlem v zahraničí, jejíž sazba daně v zahraničí je méně než 10 procent nebo je poplatníkem nespolupracujícího státu. Druhou možností je, že fyzická osoba, daňový rezident SR, sám nebo společně se závislými osobami vykonává skutečnou kontrolu nebo má nejméně 10-procentní účast na kontrolované zahraniční společnosti.
Navrhované změny mají i několik výjimek. Jednou z nich je, že pravidla se nemají použít, pokud celkový příjem fyzické osoby z kontrolovaných zahraničních společností nepřesáhne částku 100 tisíc eur.
Reverzní hybridní subjekty Jde o společnosti, které jsou ve státě založení považovány za daňově transparentní, tedy zdanění se má udělat na úrovni společníka. Zároveň platí, že ve státě společníka je tato společnost považována za samostatného poplatníka, tedy zdanění se provádí na úrovni dané společnosti. „Tento nesoulad může vést k tomu, že se příjmy společnosti / společníků nemusí zdanit ani v jednom státě,“ říká Jan Somos.
To nejdůležitější: Na co mají firmy myslet při změně zákona o dani z příjmů
Podle návrhu se příjmy připadající na zahraničních společníků – nerezidentů, které splňují kritérium 50 procent a více ve vztahu ke transparentním společnostem, budou zdaněny na úrovni transparentní společnosti. Na Slovensku jde o veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost nebo o jiný subjekt s právní subjektivitou a bez právní subjektivity zdaněn na úrovni společníků nebo příjemců příjmu. Uvedená pravidla se nemají uplatnit v případě subjektů kolektivního investování a mají platit až od ledna 2022.
Registrace Firmy mají dnes povinnost zapsat se do rejstříku právnických osob, podnikatelů a orgánů veřejné moci. Po změně zákona to bude moci udělat i správce daně z úřední moci na základě prvního podaného daňového přiznání. V případě osob, které nebudou registrovány z moci úřední, nadále platí registrační povinnost ve stanovených případech. Po novém by tedy daňové subjekty, které jsou zapsány v rejstříku právnických osob, podnikatelů a veřejných orgánů, nemuseli žádat o registraci správce daně tak, jak to funguje teď. Správce daně je automaticky zaregistruje do 30 dní od zveřejnění v rejstříku. Vzhledem k technicky náročnější proces by změny měly začít platit od ledna 2022.
trestní odpovědnost Změny se připravují iv oblasti trestního zákona, do kterého by měly být zahrnuty nové skutkové podstaty trestného činu – ohýbání práva a přijímání a poskytování neoprávněné výhody, tzv. přikrmování. „Problém zneužití práva úzce souvisí se způsobem čtení a výkladu práva. Jde o čtení zákona způsobem, který ignoruje jeho úmysl, záměr, hlavní myšlenku, či hodnoty společnosti.
Podnikatelé, kterým protipandemické opatření státu omezili příjem a své prostory mají pronajaté, mohou požádat o dotaci z Ministerstva hospodářství (MH) SR na nájemné iv druhé vlně pandemie. Vyplývá to z návrhu novely zákona o poskytování dotací v působnosti MH, kterou v úterý schválilo plénum parlamentu hlasy všech 138 přítomných poslanců. Jednali o ní ve zkráceném legislativním řízení
Stejně jako v první vlně je výše dotace stejná jako sleva, kterou poskytne pronajímatel. Dlužnou částku musí nájemci pronajímatelem začít splácet následující měsíc po skončení se mimořádné situace, nejpozději od dubna příštího roku, a to bez ohledu na to, zda se pandemie skončí nebo ne.
Resort hospodářství v důvodové zprávě k novele upozornil, že v souvislosti s opětovným zvýšením šíření nebezpečné nakažlivé lidské choroby COVID-19 jsou přijímány nová opatření s cílem zamezení šíření pandemie. „Tato opatření mají významný negativní vliv i na maloobchodní provozu a provozu poskytující služby, které jsou povinně zavřené nebo jejich činnost byla významně omezena. V tomto důsledku provozu fungující v nájmech z důvodu opětovného snížení příjmu nejsou schopny vyplácet smluvní nájemné,“ uvedlo MH.
Maximální výše dotace je 50% z nájemného, a to v případě, že stejnou slevu poskytne i pronajímatel. Nájemce by v takovém případě neplatil nic a pronajímatel bude mít uhrazenou polovinu nájemného. Dotaci však MH podmínilo vznikem nájemního vztahu před prvním srpnem tohoto roku. Případná změna výše nájemného, ke které došlo po 31. srpnu tohoto roku, výši dotace neovlivní. Upravuje se také nový dotační titul poskytování dotací v působnosti MH SR. A to tak, aby se podpora a pomoc dostala na základě vyhlášené výzvy co nejširšímu okruhu osob, kterým byly způsobeny škody, které vznikly jako přímé následky nebo nepřímé následky pandemie z důvodu onemocnění COVID-19.
