V devíti rakouských okresech dosahoval podíl elektromobilů na loňských registracích nových vozidel přes 10%.
V devíti rakouských okresech dosahoval podíl elektromobilů na loňských registracích nových vozidel přes 10%. Jednoznačně nejvyšší podíl zaznamenalo centrum Vídně (14,4%). Po ní následoval hornorakouský okres Kirchdorf an der Krems a korutanský Hermagor.

„Daňové úlevy pro diesel a firemní vozidla se spalovacími motory brzdí nezbytné změny v dopravě,“ cituje z prohlášení autoklubu Verkehrsclub Österreich (VCO) agentura APA. Snížení prodeje dieselových a benzínových vozidel je podle klubu jedním z nejdůležitějších opatření pro dosažení klimatických cílů v dopravě.

Odbornice VCO Ulla Rasmussen zdůraznila, že emise oxidu uhličitého v Rakousku, včetně výroby vozidla a baterie, jsou o 55% nižší než v případě benzínových a dieselových aut. Pokud budou motoristé „tankovat“ tzv. zelenou elektřinu, dosáhnou emise zhruba 58 gramů na kilometr, čili budou až o 77% nižší než u spalovacích motorů. Samotné elektromobily nevypouštějí žádné plyny a navíc se sníží i závislost na dovozu ropy.

Kalkulátor pro nejlevnejší pojištění auta. Najděte to nejvhodnější pojištění v řádu minut!

Pandemie nového koronavirus loni prakticky zastavila turistický život v Rakousku. Hotely, penziony či dovolenkové byty byly v letním pololetí 2020 (od května do října) vytěžené zhruba jen na čtvrtinu.
Pandemie nového koronavirus loni prakticky zastavila turistický život v Rakousku. Hotely, penziony či dovolenkové byty byly v letním pololetí 2020 (od května do října) vytěžené zhruba jen na čtvrtinu. „Pro pandemii nepřišli zahraniční hosté a navzdory podpoře dovolených Rakušanů v Rakousku se vytíženost postelí snížila o 12,4% na 24,1%,“ řekl pro agenturu APA generální ředitel statistického úřadu Statistik Austria Tobias Thomas. To znamená, že tři ze čtyř postelí zůstaly prázdné.

V případě živnostníků v oblasti ubytování (kromě kempu) se vytíženost ubytovacích kapacit v letní sezóně 2020 meziročně propadla o 15,8% na 26,3%. Soukromí ubytovatelé zaznamenaly pokles o 3,3% na 18%.

Dostupné postele byly však již před krizí vytěžené jen z jedné třetiny. Během zimní sezóny 2019/2020 (listopad 2019 až duben 2020) dosahovalo celkové vytížení v průměru 30,5%, rok předtím to bylo 37,7%. Podnikatelé zaznamenali vytíženost v průměru 33,3%, čili o 8,4% méně než v sezóně 2018/2019. Soukromí ubytovatelé vydělali pouze na každé páté posteli, obsazenost se loni meziročně snížila o 3,8% na 22,5%.

Celkem bylo v Rakousku v turistickém roce 2019/2020 (listopad 2019 až říjen 2020) registrovaných 68.402 ubytovacích zařízení (mimo kempu), které měly k dispozici zhruba 1,14 milionu postelí. Meziročně se počet postelí zvýšil pouze o 0,9% a počet firem o 1,5%. Polovina dostupných postelí (50,6%) byla ve spolkových zemích Tyrolsko a Salzburg. Tyrolsko nabízelo 352.010 postelí (zvýšení o 0,4%) a Salzburg 226.675 postelí (zvýšení o 1,7%).

Tip redakce: Baví Vás zajímavé čtení? Aktuality, zajímavosti a mnoho dalšího naleznete na webu primainspirace v kategorii nezařazené.

Obecně dobrou zprávou je, že lidé projevují o investování větší zájem než v minulosti. Podle průzkumu STEM / MARK z prosince 2020 až dvě třetiny Slováků jsou otevřené investování na finančních trzích. A podle průzkumu 2muse pro OVB je investování nejžádanější tématem, kterou chtějí Slováci v nejbližším pololetí řešit se svým zprostředkovatelem. V minulosti to byla téma financování bydlení hypotékou.
Výkonnost české ekonomiky v minulém roce v důsledku pandemie a omezení po letech klesla. Už v tomto roce však očekáváme návrat k růstu. Přesto národní banka předpokládá pokles inflace pod jedno procento. Důvodem mají být levnější energie (primární plyn) a přetrvávající nižší spotřebitelská poptávka. Tlumící by na čistou inflaci měl působit i pomalejší růst mezd a nízké importní ceny. Naopak inflaci směrem nahoru budou klasicky tisknout potraviny, a vyšší výdaje na zdravotní péči. Předpokládá se, že služby spojené s kavárnami, hoteliérstvím a restauracemi budou nadále stagnovat, a tím pádem nebudou tlačit na růst inflace. Některé předpovědi dokonce počítají pro 2. pololetí 2021 s neobvyklou situací, kdy by po dlouhých letech mohli ceny potravin celkově poklesnout. Na druhé straně, rizikem pro inflaci zůstávají ceny pohonných hmot. Spolu se zotavováním globální ekonomiky a růstem poptávky stoupají i ceny ropy.

Inflace na Slovensku loni klesla na nejnižší úroveň od roku 2017. V celoročním průměru dosáhla 1,9%, což je oproti roku 2019 i 2018 výrazný pokles (2,7 resp. 2,5%). Klíčovými faktory, které Slovenská inflaci tradičně ženou do vysokých čísel, je růst cen potravin, bydlení a energií. I když se Slováci v čase pandemie ve spotřebě omezily nejméně ze všech států eurozóny, celkový poptávka meziročně klesl. To se projevilo i na cenách potravin, které za celý rok zdražily pouze o 2,5% oproti 4% v roce 2019. V roce 2020 zpomalilo i tempo zdražování v oblasti bydlení a energií a celkovou úroveň inflace ovlivnily i nízké ceny paliv.

Co očekávaný pokles inflace znamená pro střadatele a investory? „Pro každého spořitele a investora je nejdůležitější překonat v zhodnocení svých úspor inflaci. V opačném případě se totiž úspory znehodnocují, čili ze stejné částky si člověk koupí méně zboží či služeb. Klesající inflace posouvá nároky na investice dole. Avšak ani pokles inflace pod jedno procento nic nezmění na tom, že většině Slováků se úspory iv tomto roce znehodnotí, pokud je nechají ležet v bance na účtu, „vysvětluje Marián Bulík, finanční analytik OVB Allfinanz Slovensko.

Slováci hovoří o chuti investovat, více ale dávají na sázení

Slováci měli loni uložených na bankovních účtech a termínovaných vkladech téměř 40 miliard eur a hotovost a vklady tvoří celkově až 60 procent majetku. „Jelikož fiskální politika ECB se tak brzy nezmění, úspory na bankovních účtech a termínovaných vkladech budou mít stále úrok blízký nule. Tyto peníze tedy uložení do banky nezachrání před ztrácením hodnoty. Jediný způsob na finančním trhu, jak dnes ochránit úspory před inflací, je pravidelné investování, „dodává M. Bulík.

Problémem ve vztahu k inflaci však zůstává fakt, že 69% úspor ve 2. pilíři stále leží v konzervativních fondech, kde vydělávají až trojnásobně méně než v růstových fondech. Většina lidí se o tyto úspory nezajímá a nemá v úmyslu toto téma nijak řešit. Do konzervativních fondů poslala všechny úspory vláda v roce 2013 a jen přibližně desetina střadatelů se od té doby o své peníze zajímala a přesunula je do růstového fondu.

Navíc vyhlášený zájem o investování do fondů je zatím více záměr než realita. Od roku 2015 je růst investic do podílových fondů pomalejší než růst peněz, které Slováci dávají například do sázení. „Přitom při pravidelném investování a dobře nastaveném investičním plánu může každý člověk dosáhnout průměrný výnos 5-7 či více procent ročně. Avšak jen investování do akciových či indexových podílových nebo ETF fondů je dnes skutečně jediný potenciální způsob, jak při přijatelném riziku dlouhodobě nejen porážet inflaci, ale nechat své úspory skutečně vydělávat, „objasňuje Marián Bulík z OVB. Dluhopisové fondy zaměřené na státní dluhopisy, tedy většina takových fondů, totiž mají díky jejich poplatkům a průměrnému globálnímu výnosu do splatnosti státních dluhopisů na historicky nejnižší úrovni 0,83% jen slabou šanci aby porazili inflaci byť jen ve výši 1%. Navíc, pokud by v budoucnu centrální banky opět zvedly úrokové sazby, zhodnocení dluhopisů se ještě více sníží. Být dynamickým investorům, kteří preferuje akcie před dluhopisy proto do budoucna určitě vyplatí.

Redakce radí: Nechte se inspirovat zajímavými články, tipy a nápady, inspirace není nikdy dost. 

Průměrná evidována míra nezaměstnanosti stoupla v prosinci v Žilinském samosprávném kraji (ZSK) meziměsíčně o 0,23% na úroveň 6,53%.
Průměrná evidována míra nezaměstnanosti stoupla v prosinci v Žilinském samosprávném kraji (ZSK) meziměsíčně o 0,23% na úroveň 6,53%. Počet nezaměstnaných se zvýšil o 724, úřady práce v ZSK jejich evidovali na konci měsíce 24.616. Informovalo o tom Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v ZSK v prosinci v okrese Dolný Kubín, kde dosáhla úrovně 7,85%. Následovaly okresy Kysucké Nové Město (7,60%), Teplice (7,42%), Ružomberok (7,36%), Bytča (7,14%), Liptovský Mikuláš (7,14%), Čadca (6, 95%), Námestovo (6,71%), Tvrdošín (6,30%) a Žilina (5,59%). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v okrese Martin (5,52%).

Nejvyšší míra nezaměstnanosti na Slovensku byla v prosinci v okrese Rimavská Sobota (20,26%), nejnižší v okrese Bratislava V (3,68%).

Londýnské City se musí připravit na to, přichází změna, varovala jedno z největších finančních center na světě eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová.
Londýnské City se musí připravit na to, přichází změna, varovala jedno z největších finančních center na světě eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová.

McGuinnessová řekla v pátek v rozhovoru pro Bloomberg TV, že dohoda týkající se finančních služeb je stále daleko. Podle ní EU nemá stanovený fixní termín dosažení dohody o finančních službách. Zdůraznila, že brexit nutně ztíží přístup londýnských firem na trh EU.

„Přichází změna,“ uvedla McGuinnessová. Podle ní v žádném případě nepřijde k obnově společného trhu pro finanční služby, protože Británie se rozhodla opustit společný trh. Dodala, že Británie začíná pociťovat negativní následky svého rozhodnutí.

Obchodní dohoda mezi EU a Británií se netýká finančních služeb. Po definitivním odchodu ze společného trhu EU se firmy snaží přizpůsobit nové situaci. Londýn v první obchodní den nového roku 4. ledna přišel o denní obchody s akciemi v objemu více než 6 miliard eur, které se přesunuly na jiné evropské burzy.

Obchodníci s deriváty směřují více obchodů do New Yorku a celkově mimo Evropu. JPMorgan Chase, Goldman Sachs a další firmy, které se desetiletí spoléhali na londýnské divize, přesunuly aktiva v hodnotě miliard eur a tisíce zaměstnanců do nových poboček ve Frankfurtu nad Mohanem, Paříži a v dalších evropských městech.

McGuinnessová signalizovala, že EU bude nejprve jednat se Spojeným královstvím o memorandu o porozumění týkajícím se spolupráce v oblasti regulace, které by mělo být hotové v březnu, než udělí britským firmám povolení k přístupu na společný trh. Při procesu udělování ekvivalence se rozhodne, kolik investičního bankovnictví a obchodů bude moci zůstat v Londýně.

Spojené království má aktuálně stále téměř identické pravidla jako EU, několik britských politiků však již signalizovalo změny v mnoha oblastech. Ministr financí Rishi Sunak naznačil, že by mohlo dojít k rozsáhlé deregulaci podobné, jako v 80. letech minulého století zrealizovala premiérka Margaret Thatcherová. McGuinnessová uvedla, že EU bude pozorně sledovat tyto změny.

Příliš velká konkurence v investicích, nadměrná kapacita a vysoká očekávání mohou během bubliny vést k obrovským ztrátám, když bublina praskne. Pokud se však část z těchto investic použije na produktivní účely, může to vést k čistému zisku pro celou společnost.
V 70-tých letech minulého století vyvinuli vědci ve společnosti Corning Glassworks úžasně čistý typ skla. Vědci v laboratořích Bell Labs odebrali vlákna z tohoto skla a pomocí laserových paprsků po nich poslali optický signál zakódován do nul a jedniček. Kombinací těchto dvou zdánlivě nesouvisejících vynálezů, vzniklo něco, co je dnes známé jako optické vlákno. Kabely z optických vláken jsou efektivnější pro přenos signálu na velké vzdálenosti jako měděné kabely používané v minulosti. Na dně Atlantiku je položených 10 různých kabelů z optických vláken, přes které se přenáší většina naší datové a hlasové komunikace po celém světě. Tyto kabely se používají pro přenos informací, které každý den konzumujeme, na malých skleněných superpočítačích, které nosíme ve svých kapsách, na práci, hry, zábavu, socializaci či na zabíjení času. Je velmi pravděpodobné, že zavedení infrastruktury tohoto systému by trvalo mnohem déle, nebýt bubliny internetové bubliny dot-com z 90. let.

Bublina dot-com jistě vedla k velkému šílenství a případným ztrátám, když se spekulanti snažili pochopit, jak daleko mohou technologické inovace zajít v „nové ekonomice“. Intel, Cisco, Microsoft a Oracle patřily k největším technologickým miláčkem v té době, počátkem roku 1995 jejich společná hodnota dosáhla 83 miliard dolarů. Jen o pět let později, když se technologická bublina nafoukla do astronomických rozměrů, se tato skupina rozrostla tak, že její společný tržní kapitalizace činila téměř 2 biliony dolarů. Jen v roce 1999 rostlo 13 technologických akcií o 1000% nebo více, včetně největšího vítěze z nich, společnosti Qualcomm, která si dokázal připsat úžasných 2700%. Bublina nakonec splaskla začátkem tisíciletí, když si investoři uvědomili, že fundamenty těchto firem už nemohou uspokojit šílený růst cen jejich akcií.

Dot-com bublina připravila mnohých o peníze, ale ještě předtím, než praskla, telekomunikační společnosti zvýšily své vlastní kapitál o téměř 2 biliony dolarů a dalších 600 miliard dolarů získali v podobě dluhu od investorů toužících vsadit na budoucnost. Tyto společnosti položili miliony kilometrů optických kabelů, což představovalo více než tři čtvrtiny všech digitálních rozvodů nainstalovaných v USA do toho času v celé historii. Z této instalace vzniklo tolik nadměrné kapacity, že koncem roku 2005 bylo stále nevyužitých 85% těchto kabelů. Do čtyř let od splasknutí dot-com bubliny klesly náklady na širokopásmový internet o 90%.

Takže přesto, že kvůli současné pandemii musí pracovat on-line více lidí než kdykoliv předtím, náklady klesly a k dispozici je tolik kapacity, že ti, kteří dot-com bublinu ustálí, byli schopni vybudovat internet, jak ho dnes známe. Ano, velké množství technologických start-upů se zdánlivě dobrými nápady skončilo po splasknutí dot-com, avšak tato éra zasadila zárodky pro další vlnu inovací, která nastala a která nám poskytla služby jako YouTube, Facebook, Twitter, Airbnb a Google.

Podobně pozitivní výsledek se dostavil i během jedné z nejvíce podceňovaných bublin v historii – železniční manie z 18-tého století. Stejně jako většina bublin, i tento trend se začal jako dobrý nápad, který zajel díky investorům příliš daleko. První příměstské vlaky se ve Velké Británii objevili v 20-tých letech 20. století. Cestovní rychlost nebyla nijak oslnivá, ale i tak dokázala zkrátit cestování z Londýna do Glasgowa na 24 hodin. První železniční mánie zasáhla v roce 1825 uvedením první parní železnice do provozu. Lidé mají krátkou paměť, nejen co se týče vydělávání peněz. V létě 1842 princ Albert z královské rodiny přesvědčil královnu Viktorii, aby absolvovala svou první cestu vlakem. To bylo zcela jasný signál, který investoři potřebovali aby naskočili na železniční vlnu. Do roku 1844 investoři považovali železniční akcie za bezpečné a zabezpečené, s obrovským potenciálem růstu. Netrvalo dlouho a opatrný optimismus se změnil na neuvážené euforii. Do léta 1845 existovalo téměř 500 nových železničních společností, přičemž ceny akcií v tomto sektoru vzrostly o 500%.

Do června 1945 zvažovala obchodní rada otevřít více než 8000 mil nové železniční trati, objevovaly se plány na tratě, které nikde nezačínali a nikde nekončily a neměli žádné plánované zastávky. Důležité je připomenout, že to nebyla britská vláda, která investovala do infrastruktury, byly to investoři, kteří se snažili zbohatnout v tomto spěchu.