Obecně dobrou zprávou je, že lidé projevují o investování větší zájem než v minulosti. Podle průzkumu STEM / MARK z prosince 2020 až dvě třetiny Slováků jsou otevřené investování na finančních trzích. A podle průzkumu 2muse pro OVB je investování nejžádanější tématem, kterou chtějí Slováci v nejbližším pololetí řešit se svým zprostředkovatelem. V minulosti to byla téma financování bydlení hypotékou.
Výkonnost české ekonomiky v minulém roce v důsledku pandemie a omezení po letech klesla. Už v tomto roce však očekáváme návrat k růstu. Přesto národní banka předpokládá pokles inflace pod jedno procento. Důvodem mají být levnější energie (primární plyn) a přetrvávající nižší spotřebitelská poptávka. Tlumící by na čistou inflaci měl působit i pomalejší růst mezd a nízké importní ceny. Naopak inflaci směrem nahoru budou klasicky tisknout potraviny, a vyšší výdaje na zdravotní péči. Předpokládá se, že služby spojené s kavárnami, hoteliérstvím a restauracemi budou nadále stagnovat, a tím pádem nebudou tlačit na růst inflace. Některé předpovědi dokonce počítají pro 2. pololetí 2021 s neobvyklou situací, kdy by po dlouhých letech mohli ceny potravin celkově poklesnout. Na druhé straně, rizikem pro inflaci zůstávají ceny pohonných hmot. Spolu se zotavováním globální ekonomiky a růstem poptávky stoupají i ceny ropy.
Inflace na Slovensku loni klesla na nejnižší úroveň od roku 2017. V celoročním průměru dosáhla 1,9%, což je oproti roku 2019 i 2018 výrazný pokles (2,7 resp. 2,5%). Klíčovými faktory, které Slovenská inflaci tradičně ženou do vysokých čísel, je růst cen potravin, bydlení a energií. I když se Slováci v čase pandemie ve spotřebě omezily nejméně ze všech států eurozóny, celkový poptávka meziročně klesl. To se projevilo i na cenách potravin, které za celý rok zdražily pouze o 2,5% oproti 4% v roce 2019. V roce 2020 zpomalilo i tempo zdražování v oblasti bydlení a energií a celkovou úroveň inflace ovlivnily i nízké ceny paliv.
Co očekávaný pokles inflace znamená pro střadatele a investory? „Pro každého spořitele a investora je nejdůležitější překonat v zhodnocení svých úspor inflaci. V opačném případě se totiž úspory znehodnocují, čili ze stejné částky si člověk koupí méně zboží či služeb. Klesající inflace posouvá nároky na investice dole. Avšak ani pokles inflace pod jedno procento nic nezmění na tom, že většině Slováků se úspory iv tomto roce znehodnotí, pokud je nechají ležet v bance na účtu, „vysvětluje Marián Bulík, finanční analytik OVB Allfinanz Slovensko.
Slováci hovoří o chuti investovat, více ale dávají na sázení
Slováci měli loni uložených na bankovních účtech a termínovaných vkladech téměř 40 miliard eur a hotovost a vklady tvoří celkově až 60 procent majetku. „Jelikož fiskální politika ECB se tak brzy nezmění, úspory na bankovních účtech a termínovaných vkladech budou mít stále úrok blízký nule. Tyto peníze tedy uložení do banky nezachrání před ztrácením hodnoty. Jediný způsob na finančním trhu, jak dnes ochránit úspory před inflací, je pravidelné investování, „dodává M. Bulík.
Problémem ve vztahu k inflaci však zůstává fakt, že 69% úspor ve 2. pilíři stále leží v konzervativních fondech, kde vydělávají až trojnásobně méně než v růstových fondech. Většina lidí se o tyto úspory nezajímá a nemá v úmyslu toto téma nijak řešit. Do konzervativních fondů poslala všechny úspory vláda v roce 2013 a jen přibližně desetina střadatelů se od té doby o své peníze zajímala a přesunula je do růstového fondu.
Navíc vyhlášený zájem o investování do fondů je zatím více záměr než realita. Od roku 2015 je růst investic do podílových fondů pomalejší než růst peněz, které Slováci dávají například do sázení. „Přitom při pravidelném investování a dobře nastaveném investičním plánu může každý člověk dosáhnout průměrný výnos 5-7 či více procent ročně. Avšak jen investování do akciových či indexových podílových nebo ETF fondů je dnes skutečně jediný potenciální způsob, jak při přijatelném riziku dlouhodobě nejen porážet inflaci, ale nechat své úspory skutečně vydělávat, „objasňuje Marián Bulík z OVB. Dluhopisové fondy zaměřené na státní dluhopisy, tedy většina takových fondů, totiž mají díky jejich poplatkům a průměrnému globálnímu výnosu do splatnosti státních dluhopisů na historicky nejnižší úrovni 0,83% jen slabou šanci aby porazili inflaci byť jen ve výši 1%. Navíc, pokud by v budoucnu centrální banky opět zvedly úrokové sazby, zhodnocení dluhopisů se ještě více sníží. Být dynamickým investorům, kteří preferuje akcie před dluhopisy proto do budoucna určitě vyplatí.
Redakce radí: Nechte se inspirovat zajímavými články, tipy a nápady, inspirace není nikdy dost.
